Svoje malé děti před cizími agresory chráním.
Jinak u mého staršího pomáhá empatická reakce (jako fakt empatická, že opravdu zkoumám a sděluju, co ho mohlo rozčílit). No a když už není v afektu, domlouváme se na budoucím postupu.
Kromě toho jsem ho instruovala, že je dobré si vybít vztek třeba do polštáře. No a on jednou ve vzteku spontánně otevřel šuplík a vyházel postupně všechny svoje trencle. Od té doby mu to občas radím, většinou se začne řehtat a je po vzteku