Přidat odpověď

Berengarie, jojo! Nezapomenu ten pocit zoufalství, když jsem si o víkendu blaženě zalezla s knížkou a rodiče mě vzápětí vyburcovali, že musím jít uklízet. A také si dodnes užívám, že si mohu nerušeně číst třeba i v neuklizeném bytě, když se mi chce Ale kupodivu se mi dneska lépe lenoší v uklizeném, takže si sama od sebe přiměřeně uklízím. Ale děti se snažím nechávat žít, majíc traumata vlastního dětství na paměti