Přidat odpověď

Grainne, nevysvětlíš, kdo to nezažil, nepochopí. Já jsem se dozvěděla že umřela mamka (např.) a zcela mechanicky jsem šla zastlat postele, namalovala jsem se a odešla do práce.
A fakt to nevypovídá o nedostatku citu, apod.
Když nás přepadli na té poště, tak zase, jediný co bylo, tak jsem kroutila hlavou směrem ke kámošce, která sahala po mobilu a pak jsem naprosto klidně řekla starší (tříleté) dceři že TEĎ musí být úplně potichu a že se má schovat za kočárek. Sama jsem stála tak, abych to případně chytla já.
Atd. Atd.
To co se děje pak, až odpadne adrenalin je jiná věc...