Přidat odpověď

Není to jednoduché, znám to z obou stran...
Jako podváděná manželka - bolest, zklamání, vztek... vydržela jsem šest let slibů splněných i nesplněných, několik milenek, v té době se mi narodilo druhé dítě, které je velmi fixované na mně i v 16letech... Podle mne to nemělo cenu, byl chronický nevěrník, ale ne ten, který si někde "za*uká" ale který si pěstuje paralelní vztahy...
Jako milenka - taky jsem tajila, snažila se aby to nepoznal, nevím jak dlouho to věděl nebo ne... několikrát jsme to ukončili a pak se k sobě vrátili...nakonec jsem odešla i s dětmi, vzali jsme se a jsme 8 let spolu a v pohodě.
Nevím, jestli boží mlýny melou, možná až za dlouho... Ex si jednu z milenek vzal, mají spolu dvě malé děti, opět jí lže, cestuje po republice... tak asi má zase milenky, ale to nevím a je mi to jedno. Podle mne se lidi nemění...
Tobě radím vyčkat tak dlouho, dokud sama (ale ty sama, ne kamarádky či rodina) nebudeš mít stoprocentní jasno, že máš odejít. Musíš o tom být vnitřně přesvědčená a mít vnitřní jistotu, že to tak má být. Věř mi, dospěješ k tomu.
zatím se můžeš pomalu připravovat na alternativu že odejdeš (nebo ho vyrazíš). Sbírej účty od dražších věcí, udělej si svoje "tajné" konto a tam ulívej peníze, ukliď např. šperky, rodné listy, pasy atd... Bude se ti to hodit. Ono chlapi ztrácejí soudnost, když s nimi končíš...