Přidat odpověď

Pokud se neumíš rozkrájet, tak ne.

Chodím teď od ledna po 9 letech na plný úvazek do práce, mám to 5 minut pěšky od domu, 5 minut od školy dětí, ráno musím být v práci v 6:45 (nejdéle však 7:30) a odpo jdu některé dny v 5 a někdy ve 3. Škola dětem otvírá v 7:30, dříve ne, takže chvíli ráno stepujou u školy, pokud je nevypravuje manžel abych mohla jít dřív. Odpo - prvnák má družinu, ale jen do 16:00h, čtvrťačka družinu nemá, učí do 13h - naštěstí už zvládá sama dojít domů (máme takové debilní dveře v paneláku, že se tam zasekává klíč a jdou fakt blbě odemknout, ale už se to celkem naučila). Na kroužky teda se už naučili chodit samostatně na ZUŠ která je tky 5 min o jejich školy (dva rušné přechody, nemám z toho nejlepší pocit, hlavně z mladší je takové třeštiprdlo). No prostě ve dvou lidech to dáme slušně, sama bych to mooožná taky utancovala ale s jazykem na vestě. Jen chci říct, ž pro mě bylo i docela těžké se zajet zase do pracovního tempa, i když jsem přetím v domácnosti taky neseděla s rukama v klíně, ta práce je něco jiného - šéf, kolegové, předpisy, ... na děti už nemívám moc energii, jsem ráda že je ta zima letos tak mizerná, protože chodit ještě ven a dělat jim program to bych neměla sílu. A ty jestli anstoupíš v létě, tak tě čkají prázdniny, dvanáctky a dvě děti ceodenně doma..... to je docela divočina. Minimálně na to léto bych se být tebou snažila buď najít jiný džob (taková táborová vedoucí / zdravotnice by byla ideální - ty mají děti s sebou zdarma ), nebo nějakou brigošku u stánku či tak něco, a stálou práci až pak na školní rok.