Moje vlastní zkušenost - jako samoživitelka 5. rok v nepřetržitém provozu, dvanáctky den-noc,děti nyní na 1. stupni. Otec nějakou výpomocí od rozchodu vůbec nefunguje, bez pomoci mých rodičů bych se v žádném případě neobešla. Bydlení jsem si pořídila v bezprostřední blízkosti pracoviště, škola taktéž kousek a hned vedle ní bydlí prarodiče dětí. Dříve mi cesta do práce trvala cca 40 minut, teď tak 4
. Dcera má úzkostnou poruchu, takže samostatnost se rozvíjí velmi pomalu.
Děti tráví čas, kdy jsem v práci, u prarodičů, tzn. včetně nocí a víkendů. Velice neradi k nim odcházejí na noc. Máme cyklus vždy dvě denní 12 za sebou a pak jedna noční. Teoreticky spousta volného času, ale běžně mi vychází minimálně 20-30 hodin přesčasů měsíčně, a ten volný čas, co mám, nemůžu trávit s dětmi, protože jsou ve škole. Z 8 víkendových dnů v měsíci mi vyjdou volné třeba 4 a to ještě můžu být po noční, tudíž moc nepoužitelná. Cca poslední dva roky se cítím velice vyčerpaná a unavená, ale na tomto pracovišti mám v rámci oboru nadprůměrné příjmy (plynoucí z přesčasů a příplatků za práci v nepřetržitém provozu), takže se snažím vydržet. Jo a hledání nějakého partnera v této kombinaci (směny+děti) je taky dost o ničem:(.