Přidat odpověď

Tak jsme to měli taky, týdenní porada půl hodiny ráno před vyučováním, středy tak dvakrát za kvartál.
Ta odpolední práce, aspoň jak ji znám já, je v něčem jiném, učitelé na druhém stupni, pokud nejsou oblíbenci vedení či jiná šlechta, učí odpoledky, často i do půl páté, pak dost lidí dělá kroužky a hlavně prostě je dost práce mimo třídu, nejen ty vysmívané přípravy, i když je spousta lidí dělá, to není, že si pomilionté vypisuješ, co je Zlatá bula na časový plán lekce, ale že třeba musíš přichystat na druhý den pro děti laboratoř, všechna pracovní místa, mikroskopy, materiál, naplánovat protokoly. Nebo si třeba nacvičit klavírní doprovod, odposlechnout akordy z písničky. Připravit si písemku, opravit jinou písemku, udělat z ní statistiku, vyhodnotit, zapsat to do deníku. Administrovat třídnici, omluvenky, evidenci pracovní doby, žákajdy. Naplánovat, koho z čeho je třeba vyzkoušet, kontrolovat sešity, úkoly atd.. Připravit si nejrůznější pomůcky... a jsou třídy a hodiny, kdy si i otrlý praktik raději připraví konkrétní plán po pěti minutách. Někdy přijde rodič a zdrží se. A X dalších věcí, nejsou to žádné světobornosti, je to normální práce, není jí málo, když se neflákáš. Jako v jiném zaměstnání. JEn to prostě není tak, že učitelé mají nějakou kratší pracovní dobu. Leda flákači, důchodci a protekční jedinci a rutinérky na prvním stupni, což zdaleka nejsou všechny prvostupňové učitelky, hodně jich dělá poctivě.