U nás se domy předávají ob generaci, logicky tedy některému z vnoučat...
Zatím si nevybavuji, že by se některý dům prodával, protože by ho nikdo "z mladých" nechtěl.
Kdo chce dům, tak se postará o dědečka-babičku, i o dům a po jejich smrti si ho nechá (+ příp. vyplatí další dědice).
Takže ačkoli syna mám jen jednoho a dům dvojgenerační, tak doufám, že za 40 let, až to budu řešit, se "ulakomí" některé z vnoučat a za to, že mu dům přenechám, se postará
Kdyby ho opravdu nikdo nechtěl, tak bych ho asi s těžkým srdcem prodala, protože co už. Nebo třeba budu tak za vodou, že si budu platit zahradníka a hospodyni-pečovatelku a v klidu si tam dožiju. Můžou to být klidně manželé a bydlet si v patře...
Stejně tak počítám, že barák po mamce jednou připadne některému z vnoučat od ségry.