Přidat odpověď

Našla jsem opravdu zajímavý článek o současném postoji Ruska k vlastním, velmi barvitým dějinám. Zde malá ukázka (článek je dlouhý, ale velmi zajímavý):

"Podle mého názoru se nejen Medinskij, ale i sám Putin identifikuje s bělogvardějci z dob občanské války. Putin v roce 2005 osobně přikázal přivézt ostatky Děnikina [jeden z bělogvardějských generálů – pozn. překl.] ze Spojených států a nechal je slavnostně pohřbít. Ale elity se nemůžou plně řídit svými vlastními preferencemi. Kdyby se stát postavil na stranu bílých, znamenalo by to, že v historii Ruska jsou určité konflikty a rozpory, což může vyvolat společenské napětí. Proto také Leninovo mauzoleum ještě nějaký čas zůstane na Rudém náměstí. Stejně jako Stalinův hrob u kremelských hradeb.

A to není rozpor? Děnikin pochovaný s poctami a Stalinův hrob na čestném místě tvoří dost schizofrenní efekt.

Ano, hodně schizofrenní. A tuto schizofrenii lze dobře vidět i v činnosti nejrůznějších institucí, odpovědných za utváření, ustanovování a rozšiřování ruské historické politiky. Například minulý rok ve Státním historickém muzeu (které se také nachází na Rudém náměstí) bylo možné spatřit výstavu věnovanou Leninovi a jeho kultu v Sovětském svazu. Výstava neskrývala jeho podíl na vraždě cara Mikuláše II. a jeho rodiny, ale zároveň se kurátoři snažili být spravedliví a ukázat, jakou důležitou roli sehrál v dějinách 20. století. Zkrátka ho nechtěli představit jako nějakého banditu. Výstava se také vysmívala teoriím, podle kterých Lenin od začátku do konce jednal jako německý špion. Ve stejné době, v jiném státním muzeu probíhala výstava věnovaná třem stoletím panování Romanovců. A tam byl Lenin představený od začátku do konce jako lump, zednář a německý špion.

Před nějakou dobou jsem viděl dokument o Leninově muzeu v Gorkém – Leninland Askolda Kurova. Je znát, že pro dnešní Rusko je těžké brát Lenina vážně. V diskusi, která se po projekci filmu odehrála, řekl americký historik Timothy Snyder, který rozhodně není žádný leninista, že Lenin je patrně nejdůležitější osoba, co se vlivu jedince na dějiny 20. století týče, a ač si můžeme o jeho politice myslet cokoli, přinejmenším si zaslouží, abychom ho brali vážně. Je to dnes v Rusku vůbec možné?

Určitě to není snadné. Lenina je totiž v narativu „historie bez rozporů“ strašně těžké někam umístit. On sám je ztělesněním největšího rozporu ruské historie 20. století a stále ještě má vliv na tvar současné společnosti. Připadá mi, že Stalin je pro současnou politiku dějin mnohem vhodnější osobou.

Jako vítěz druhé světové války?

Ano, válka s nacisty je vůbec jedním z pilířů narativu „historie bez protikladů“. Hodí se k tomu ideálně. Když mluvíme o válce s Hitlerem, můžeme spojit nacionalistický a komunistický narativ v jedno společné vyprávění. Ostatně koncept „historie bez protikladů“ je víceméně Stalinův vynález. Jako první k legitimizaci své politiky začal používat jak komunistické, tak nacionalistické (a dokonce šovinistické) figury. V době války sahal dokonce až k náboženské rétorice.

více zde: http://a2larm.cz/2015/02/putin-chce-dejiny-kam-se-vejdou-car-stalin-i-jelcin/

S kamarádem-historikem Rusko hodně probíráme a jak se staví k vlastním dějinám (které si často protiřečí - jak oslavovat Romanovce i jejich vraha Lenina?). My se tady pereme s odkazem Beneše, ale tam mají mnohem větší rozpory.