Přidat odpověď

Lipoo,
dcera se už od ZŠ učí jen po večerech, jindy prakticky nemá čas a naučí se, i když tedy ne dokonale. Nestresuju ji ale tím, abych jí vykládala, že se učí už vlastně unavená a "běda jestli to dopadne blbě". To mně dělali naši a já jsem byla (a jsem) taky salámistka - pořád dost času, někde jsem si nyla a stavěla vzdušné zámky a pak všechno honila na poslední chvíli s tím, že naši na mě řvali. Jediné, čeho docílili, bylo, že jsem pak šla do školy se staženým žaludkem a průjmem a celá psychicky rozklepaná ze strachu z následného ponižování a trestu - že dopadne blbě to, oč šlo (třeba důležitá písemka), mi bylo celkem jedno.

Nezměnilo se to, ač jsem si kvůli tomu v životě způsobila mnohé problémy, dělám to pořád. Řekla bych, že se to s věkem i zhoršuje, v mládí jsem byla schopná zapnout a něco na poslední chvíli dohonit, teď věci, které časově hoří, už spíš vzdávám.