Přidat odpověď

Jo, u nás taky chtěl dítě hlavně otec a pak pro něj do 4 let skoro neexistovalo, pak částečně a "zabral" až v okamžiku, kdy si ho mohl přetáhnout na svoji stranu, tj. v pubertě a puberťák se dá přetáhnout celkem snadno. Ale dcera má povahu spíš po něm, může mě mrzet, že si třeba víc nerozumíme, ale na druhou stranu jsem ráda, protože je to povaha mnohem šťastnější, než ta moje.

Dcera si dneska moc nepamatuje, že bych se jí taky někdy cíleně věnovala já, přitom všechno bylo na mě, po nástupu do práce taky. Přesto si myslím, že to, že jsem jí vytvářela program a vedla k činnostem, nebylo marné, kdybych ji nechávala binkat se po bytě a nudit se, případně se zabavit u PC (my jsme ho ale tehdy doma ani neměli), asi by z ní vyrostl trochu jiný člověk, takhle má mnohem větší šanci si najít lepší životní cestu.