Ano, to je u nás stejné. "Mami já budu ... cokoliv a ty budeš maminka - cokoliv"
Někdy už fakt nevědí co by, plácnou, co jim přijde první na jazyk, přijdu si jak na dramatickém kroužku.
Jak mám proboha zpodobnit maminku lžíci? Nebo otráveného orla?
A nejhorší je, když mi přisunou pod nos panenku/autíčko/lžíci/botu/kámen/šišku a druhou drží v ruce a začnou se "kamarádit": Ahój, já jsem Pepík, jak se jmenuješ ty? A upřou na mně svá očka, jako že jdeme konverzovat.
Proti tomu je hra na prodavače či na doktorku zlatá.
Vyloženě ráda si s dětmi hraju třeba s Legem, stavebnicemi, nebo nějakým tvůrčím způsobem. A nebo když jsme venku a jdem třeba na procházku, to mi hra na něco nevadí.