Přidat odpověď
Tak osobně, já bych preferoval podstatně větší participaci rodičů a dokonce i dětí na správě školy. Nikoli proti učitelům, ale pokud by pitomou stížnost projednávala po řediteli ještě rada školy složená výrazně z rodičů v ústním jednání, tak by se zřejmě kdejaký extrémistický rodič na tomto zarazil. (U dětí bych to dělal nějakou mini-formou, na G syna to trochu funguje, kde se na jakémsi "parlamentu" tříd mohou řešit tu a tam vážnější problémy.)
V tomhle jsou na špičce asi amíci, kteří děti od mala učí prezentovat své názory, být "politicky" aktivní, volit, být volen atd.
Ale jinak, podobně jako existuje imho socialistická hereze, že děti patří státu a ten se má primárně starat o jejich blaho úředníky a školami, tak existuje i křesťanská (naše) verze, že za děti ve všem rozhodují absolutně rodiče. V duchu křesťanství ve skutečnosti děti patří Pánu Bohu a naším úkolem je rozvíjet v nich ty věci, v nichž byli obdarovány a k nimž jsou povolány... Ale ta druhá mi přijde o dost míň nebezpečná v průměru (nikoli v extrémech), protože normální rodič má dítě rád.
Předchozí