Přidat odpověď

Withep, fakt nemám koule na to, abych zjišťovala, co se stane v případě, že má dítě několik dní čtyřicítky a já nenasadím ATB. Mám dva kluky a u každého v případě nemoci postupuju stejně - tedy že horečku dle stavu dotyčného nesrážím a čekám, co se z toho vyvrbí. A ten starší měl za 13 let ATB tak 3x a ten mladší 8-mi letý bohužel už víc jak 10x (už to radši nepočítám). Věř mi, že u toho mladšího pokud to šlo, snažila jsem se ATB nedat. Více méně jsem ho trápila několik dnů (a tím několik myslím víc jak doporučované 3dny). Domlouvala jsem se s dr., že počkáme, přestože u někoho jiného by ATB nasadila bez diskuze. Ale vždy když horečky neklesaly, tak jsem ATB nasadila, protože nevím, jak jinak by si s tím jeho organismus vypořádal. Teď při poslední nemoci jsem nečekala ani ty 3dny, protože jsem věděla, že když jde spát a budí se se čtyřicítkou, tak to sám nezvládne. Nevím, jak to funguje. Jestli je to tak, jak naznačuješ ty, ale spíš si to nemyslím. Náchylnost k nemocem a jejich četnost má dle mého tolik proměnných, že je strašně zavádějící napsat, že "Je to začarovaný kruh, čím déle, častěji a chemičtěji děti léčíme, tím obtížnější pro ně je se bez takové léčby obejít" Jak jsi k tomu vůbec dospěla?