Jitys, no já tohle číst, tak mě to taky napadne :)
je fakt, že jsem u něj i tu obavu měla, když byl malej. taky dlouho nemluvil, s autíčkama nejezdil, ale třídil je podle barev a typu a dával je do řad atd. Některé takové věci trvají dodnes, např. obrázek na čepici musí mít přesně uprostřed, sucháče na botách na milimetr rovně a podobný pitominy. uklidňovalo mě, že se prý podobně "divně" choval můj děda, když byl malý, ale vyrostl z něj nakonec normální společenský tvor
, i když ty věci na stole měl pořád do pravého úhlu...
Nebýt toho, tak bych asi začala obcházet nějaký doktory.