Přidat odpověď

já teda mám naopak děti, které sežerou všechno - jako fakt úplně všechno. A myslím, že v tom mám pramalou zásluhu. Jen když jsme viděla, že klukovi něco nejede, tak jsem ho to postupně učila, resp. jsem mu to předhodila v době, kdy měl velkej hlad (třeba na chalupě). To ani nemrknul a sněd všechno. A když se pak doma ofrňoval, tak jsme mu řekla, že na chalupě to jedl, on pravil "no jo" a příště už to zbouchal bez řečí.
Což je postup použitelný u dětí, které jedí rády.