Přidat odpověď

vidíš to jako chybu syna (že ho to obtěžuje) nebo jako chybu matky

Ja to jako nici chybu nevidim. Jaka chyba? Syn potrebuje, aby nekdo pochopil, co ho tizi, chodi na terapii. Vidim to tak, ze mluvit o problemu s matkou neni jednoduche, protoze se mijeji - ona vychazi z toho, ze pro deti udelala, co mohla (situaci, v jake po smrti prvniho muze byla, jsem cetla v jinem intervju). Ze ji v tech 30 letech nenapadlo,ze to deti muze nejak trapit, bych taky chapala. Byt samozivitelka neni nijak jednoduche, ze. A syn to vidi tak, ze netruchlila pro "milovaneho otce", kdyz pravdepodobne necitila potrebu po tech prozitych letech, a ze neresila, ze on truchli. To taky neni nijak jednoduche vedet, kdyz jedno dite je v pohode a druhe nijak neukazuje, ze neni. Az na to, ze dela problemy novemu partnerovi, coz se muze taky vysvetlovat ruzne.



(že je to druh psychické agresivity, do syna takhle urputně hučet)?

Nechapu, kde jsi vzala ten obrat? Nikde jsem nepsala, ze do nekoho nejak hucela.