Přidat odpověď

Nalákat žáky do učení se krajům nedaří ani masivní propagací, ani velmi štědrými „dárky“. Platí učňům třeba už jen za to, že chodí do školy a „nezlobí“. A to měsíčně až pět set korun. Další peníze mohou získat za jedničku či dvojku z odborného výcviku na závěrečném vysvědčení – od pětistovky až po tři tisíce korun v posledním ročníku. Přesto těchto „motivačních výhod“ žáci v praxi moc nedostávají – často mají výsledky špatné.

„Záleží na třídě, někde jsou pilnější, jinde jsou odměny výjimečné,“ uvádí ředitelka a pojmenovává tak problém, který průmyslníci schovávají za to, že v Česku je málo učňů. Nemusí jich být až tak málo, ale málo z nich je skutečně „použitelných“.

„Polovina se jde vyučit s tím, že to skutečně chtějí dělat. Ti pak mají uplatnění a velmi dobrý plat. Ostatním je to většinou jedno,“ říká ředitelka a doplňuje ji učitel Pokorný: „Přijdou z firmy, že někoho potřebují. Já se podívám do třídy a vím, že tenhle by to sám nezvládl, další je sice šikovný, ale na směnu nevstane, třetí je hubatý a ostatní rozebraní.“

Dostat do učení i motivovanější žáky, kteří nyní chodí na maturitní obory, chtěl ministr právě jednotnými přijímačkami, které nyní stovky škol testovaly. Už příští rok je měli psát všichni zájemci o maturitní obor. Kdo by nedosáhl na minimální hranici bodů, musel by do učení.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/problemy-ucilist-0z0-/domaci.aspx?c=A150416_225536_domaci_kha