"...syn matice moc nerozumí, nad vším bádá a automaticky nic nevyřeší. Proto je pomalý a možná se občas i sekne."
Tragiko,
zhruba tak to je.
Řešili jsme to tak, že se s ním prakticky denně učila matiku naše spolubydlící. Měla co dělat, aby ho nezabila, a to ho má ráda a bere ho jako vlastního vnuka.
Teď se s ním učil manžel, ale měl dost podobné pocity.
Kdo se s ním bude učit teď, to nevím. Já nemám pedagogický talent a manžel už na to nemá.