Přidat odpověď

Záleží na stylu života. Já si dům bez patra neumím představit, ale jsme velká rodina, často se navštěvujeme a celkově máme hodně náštěv. Takže přízemí je takový průchoďák, děti tam mají hernu, ale ložnice mají v patře. Patro nám zajišťuje všem soukromí. Starší děti si vodí kamarády do patra a nejsou pod dozorem a maj kam zdrhnout, když přijde tchyně.
A já si můžu jít lehnout a nemusím mít strach, že mne manželův obchodní partner uvidí v noční košili.
Dokonce jsem loni nechala zrekonstruovat půdu, takže další patro navíc.
Dům bez patra bych prostě nechtěla, to je takový kočkopes, ani byt ani pořádný barák.

A když jsem byla malá, bylo nás pět dětí rozených dost brzy po sobě. Přízemí bylo rodičů a pro dospělé, neexistovalo tahání hraček dolů, v patře jsme si mohli dělat co jsme chtěli a nikoho jsme nerušili.