vozili jsme to do neznámých oblastí, kde jsme ještě neměli zmapováno, kde jsou zdroje pitné vody. ze studánek sjme nepili ani před těmi 40ti lety, epidemie úplavice na táboře nás z toho vyléčila navždy
takže na první den a noc jsme vezli z domova a na další dny jsme si už zmapovali, kde se dá voda získat. ale třeba v rumunských horách, na fagaraši, ale i v tatrách sjme vždy nabrali u spolehlivého zdroje a tam jsem měli ty kanystry,. takže někdo nesl ty kanystry, jiný zase jeho věci, někdoměl naložené trvanlivé potraviny, atd,...
když jsme jeli na naše tábořiště např., tak to nebylo nutné.
půlku vody děti stejně vypily už ve vlaku, takže se nevlekly...