Přidat odpověď

Jo a další "prevetivní" opatření, u nás v rodině taky hnané celkem do extrému, bylo zakazování pití. Prý to přetěžovalo ledviny a omezovalo vstřebávání živin z jídla. Tehdy to ale bylo asi běžné (dnes je to zas opačný extrém). Pít se nesmělo před jídlem, během jídla, půl hodiny po jídle, večer před spaním... Prakticky nikdy. Pocit žízně byl (kromě exrémního vedra) považován za patologický, zdraví lidé prostě žízeň nemají, i když nepijou. Do školy se pití tehdy nenosilo a první pití byla dvoudecka čaje na obědě ve školní jídelně. Ale ve všech rodinách to asi taky nebylo, spolužáci se chodili běžně domů napít a mně taky bývali nabídnuto pití, když jsem se někde objevila, ale já jsem nechtěla, jistě by bylo studené a onemocněla bych
Naši nechápali, jak někdo může vypít celé velké pivo, když oni by do sebe nenatlačili na posezení ani třetinku Tak to už jsem pochopila, že to opravdu LZE a dohnala jsem to za celou rodinu