Já si tedy pamatuju, že v jedné knížce o výchově bylo pití považováno za ZLOZVYK. Byla to knížka o dětských zlozvycích, měla ji babička, ale kupovala ji asi až po mém narození, byla ze 70. let. Byla to taková malá knížtička, formát tak A6, měla na obálce takové modré čáry a ilustraci rozčepýřeného kluka v kraťasech. Bylo tam mimojiné i pěkné pojednání o onanii, taky to byl snadno odstranitelný zlozvyk a mělo se dbát o to, aby dítě usínalo s rukama na přikrývce. Já jsem tehdy nevěděla, co to onanie je, myslela jsem, že se to tedy týká jenom kluků, ale nechápala jsem, proč to dělají.
Ta knížtička pak zmizela v propadlišti dějin, ale občas si na to vzpomenu, protože babička se podle ní řídila hodně. Asi bych ji dnes věnovala Monty, ta takové věci sbírá