Přidat odpověď

Tak telefon bych mu přes den nezvedala "promiň, nemůžu ti to zvedat, tak ani nevolej"

Při odchodu "jé ty jsi hodnej, ale já už jsem si tak zvykla vypravovat se sama, že když na mě mluvíš, naopak půlku věcí zapomenu"

Když by se blížil večer po rozloučení "dobrou noc" tak bych zhasla a "promiň já si ještě četla a už u toho usínám, dobrou, už bych mluvila z cesty"

Pokud by se mi zjevoval za zády i přes den, tak bych párkrát sehrála těžkej úlek "ježiˇš nesmíš za mnou takhle chodit, já jsem zamyšlená a pak se lekám"

Asi tak nějak.