staršímu je už 21, krom toho, že párkrát mi dal najevo, že někoho tak trapně blbýho jako je jeho matka nikdy nepoznal, je fajn kluk, nyní na VŠ, do toho stálá brigáda. Bordel ve svém pokoji má, týden použité talíře mu z postele neodklízím. Vlastně mu tam neuklízím vůbec - musí si čas od času i umýt okno apod. Když najede na úklid, tak umí. Rád vaří, takže často poskytne všem i večeři
Mladšímu za měsíc 15, na mluvení nebyl nikdy, takže se mu pokud možno vyhýbám. Čas od času si uklidí, bordel má jen takovej normální. Nedávno chtěl, abych mu zakázala počítač, že se špatně přinutí k učení (dělá gympl). Tak jsem mu ho zaheslovala a pouštěla ho až když si řekl, že už je naučenej. Teď přišel s tím, že už nechce chodit zpívat do sboru (chodí od 5 let), zatím jsem to ještě ukecala do konce školního roku.. uvidím jak to bude dál. Jinak jsem totálně nemoderní, zastaralá a kdoví co.
Podotýkám, že mému "příteli" je 22 let, stejným způsobem si stěžuje na své rodiče, u mne mu to nevadí
Přítel i synové pořád sedí doma, já lítám pořád někde - v práci, ve 2 pěveckých sborech, ročně tisíce nalítaných km na kole, teď nově i se štěňátkem.
Takže když to shrnu - nechovám se k dětem příliš jako matka, ale spíš jako spolubydlící. Když chtějí tak poradím, pomohu, někdy pro svou radost je opečuji, ale nic nedělám za ně a do ničeho je nenutím.