Netuším, jak se zvládají kluci. U holek mi zabralo hned na začátku puberty: 1. občas na ně udělat xicht tak jako ony na mě: "Boha, ta matka je ale nemožná!" 2. Ignorovat jejich bordel, vyžadovat pouze svoje nároky: "Holčičky, váš bordel mě nezajímá, ale potřebuji v něm najít svoje věci!" 3. Dělat si co nejčastěji srandu sama ze sebe: "Ber prosím ohled na starou matku. Budu klidnější, když budeš v deset doma." Není to samospasitelné, nefunguje to vždycky a furt, jen někdy a po určitou dobu (třeba rok). Vojenský režim jsem zavrhla, je neúčinný a neuskutečnitelný. Spíš jim občas pošeptám do ouška (aby ta druhá neslyšela): "Mám tě ráda!"
Přeji pevné nervy, puberta je záhul a jak se konečně něco naučíš, už to zas nefunguje.