Přidat odpověď

Pumo - to je u některých dětí zásadní chyba To u mého syna nefunguje. Pokud chci mít ráno klid, musí se probudit brzy, jak říkám, klidně o půl hodiny dřív, ale i o hodinu, stylem - pojď, už je ráno, vstáváme. A aby znovu tvrdě neusnul, tak - pojď, dole máš deku a polštář, ještě si můžeš poležet. Pouštím mu pak ráno telku, aby se pomalu probudil. Má připravenou malou snídani.
On se pak v klidu probudí a pak je to fičák. Ale potřebuje nutně ten čas před. Jenže já se nedivím, mám to stejně.
Představ si sama sebe - spíš tvrdě, najednou tě někdo vzbudí pomalu hrubě a dělej, dělej, dělej - ale tobě se pořád chce hrozně spát, všechno tě vytáčí. Jsi rozespalá, nevíš, kde máš ty správný věci, nevidíš je, vlastně pomalu nevíš, jak se jmenuješ a rodiče místo aby to pochopili, tak na tebe řvou. A ty chceš, ale nejde to, dostává se dítě do stresu, pak brečí a je konec.
Zkus se vžít do jeho kůže a ono to půjde.