Mám sedmnáctiletá dvojčata kluka a holku a o jejich pubertě bych mohla napsat román. Kluk si úderem patnáctých narozenin myslel, že může úplně všechno, protože už má přece občanku. Připravil mi tak perný rok, že jsem vůbec nechápala, co se mi stalo s tím úžasným klukem co jsem do té doby měla doma. Po roce potkal holku a přestal dělat kraviny. Jsou spolu rok a funguje normálně. V jeho pokoji je jak kdyby tam bydlelo prase. Talíře s jídlem pokryté plísní, na zemi petky od pití, na stole krabice od mlíka, všude plno oblečení... Tak se jednou za čas naštvu a přestříhnu mu kabel k routru. To pak jezdí jak fretka a pak si může jít koupit kabel nový
Zrovna dneska jsem zase jela :o) jdi se učit, ty nemáš nic do školy, nečum furt do počítače....a on mi řekl " mami ještě že tě mám - bez tebe bych to dospívání vůbec nezvládal. :o)) Holka byla dlouho v pohodě, ale teď je taky na facku. Všechno a všichni jsou blbý...a nejlepší je PATRIK. Momentálně jí nic jiného nezajímá a já tiše čekám až dostane rozum.