Přidat odpověď

Silvo, u nás je to střídavě oblačno. Na jednu stranu je starší holka skvělá v tom, jak nám pomáhá s mladší dcerkou - vodí do školy, ze školy, na kroužky, z kroužků... Ale je darebák v dodržování dohod. V podstatě na čem se domluvíme a ona na tom nemá větší zájem, tak to vypouští, v pokojíčku uklízí průběžně, protože ji k tomu nutím.- Nemůže ke kámošce na noc dokud nemá uklizeno; kámoška nesmí k nám na noc dokud nemá uklizeno. V pátky vysává barák, pomáhá s čím se řekne,- myčka... jenže často je pomalá jako slimák nejde-li jí o něco oč opravdu stojí. Snaží se dosáhnout dle nás toho, že půjdeme a uděláme to za ni, aby to bylo rychle.
Když není po jejím, tak provokuje - ségru, nás a jede tak dlouho dokud nenarazí a často mám pocit, že ten náraz musí být opravdu výrazný, aby se zabrzdila. Vidíme spojitost právě v tom, že když jde spát později, tak druhý den prudí, prudí, prudí... Myslíme si, že opravdu když je vyspalá, tak se lépe ovládá. Ve škole se to má asi tak - v poslední době ji asi vyprudilo, že mladší ségra je ve všem "geniální" a všem nám tedy chtěla ukázat, že umí nosit i jedničky - v matematice vytřela zrak třídní - skončila ze všech pátých ročníků v místní ZŠ na 6. místě v Klokánkovi (na 3. v jejich třídě); z češtiny přinesla několik jedniček, dvojek... opravdu nám ukázala, že umí... a najednou zase zlom a trojky - je jí to všechno šumák. Nemáme se starat, je to její věc...
Snažíme se přežít a držet se věty, kterou nám řekla kamarád psycholog "v pubertě je chyba hledat chybu" to byla odpověď na můj dotaz, kde jsme udělali ve výchově chybu...