Zorko, že ses ZATÍM pro nic extrémně nenadchla....ještě není všem dům konec
.
Někdo má třeba "jen" nadšení pro rodinný život nebo je nadšený svýma dětma, běžnejma koníčkama, prací...tím obyčejnským, každodenním.
Já se nadchnout teda docela umím - a taky to umím většinou i dotáhnout do konce, když je to nadšení opravdový a přijde mi k něčemu dobrý a chci to.
Pak znám lidi, co se nadchnout každý den pro něco jinýho...to jedno odhodí a jdou s nadšením do druhého, nedokončí nic, ale nadšení jsou pořád...a jejich okolí teda o dost míň.
Nejlepší je, když se pro něco přiměřeně nadchne celá "jednotka", která spolu žije a k sobě patří
.
S přiměřeným nadšením se žije líp.