Jetak,
zeptala, ale ona vidí otce v úplně jiném světle. On se podle ní snaží. Ne tedy v domácnosti, ale snaží se udržovat kontakty, které by se mohly hodit, snaží se rozjet byznys (mně byznys skomírá a z toho plyne i dost volného času), že si sám ani nenamaže chleba je u ní v pořádku.
On je problém dost i v tom, že povahově je hodně po něm a má k němu blíž. To bych i brala. Co mě mrzí strašně, je, že vytěsnila i všechno to hezké, co jsme zažily jen spolu (on se odmítal zúčastňovat), prostě si to nepamatuje, když jí ukážu fotky, tak prý si to stejně nepamatuje a pamatuje si selektivně jen zážitky s ním. S tímhle se vyrovnat nějak neumím
.