Kudlo, já to racionálně chápu - jen jsem psala, že by mě to (emotivně) mrzelo...určitě hodně, věřím, že někoho ne a že se bude doma sám radovat, jak se děti přes půl světa mají hezky.
Radovala bych se taky, moc jim všem přeju štěstí a spokojenost, ale prostě by mě samota trápila tak moc, že bych si tady našla včas asi nějakou "náhradní" mladou rodinu s dětmi
.
A jako umřít sama v důchoďáku s jednou návštěvou třeba jednu za rok mi taky přijde hodně smutný...i když říkám, že je to asi sobecký...prostě to tak někdy bývá
.
Pokud s tím je někdo předem smířený a bere to v pohodě, tak má můj obdiv...já to tak prostě nemám.