Přidat odpověď

je mi 65 let, právě jedu z týdenního putování s batohem. Letos ještě vyrazím k moři a za dva roky do indie. Už ted na to šetřím. Své děti miluju a kdyby se odstěhovaly kamkoliv, je a bude mi to jedno. Existuje tolik možností se vidět a slyšet i na sebevětší dálku. Na stáří je třeba se připravovat před jeho příchodem, jinak je to v háji. Pokud jsou zdravotní problémy, je to těžší. Nikdy nechci být dětem na krku. A pokud polezu, nikdy nebudu. Do 70 chci ještě vyrazit na poutní cestu do španělska a věřím, že to Dám. Když někdo nežije svůj život, ale jen život svých dětí a manžela, po jejich odchodu už skoro neví, jak žít sám a pořád někoho obtěžuje svými problémy. To nechci nikdy zažít.