Nečetla jsem tištěnou verzi, ale nevím, nesouvisí ta změna ve volném pohybu dětí taky s celkovou změnou životního stylu? Nejde jen o strach rodičů a hlídání dětí, ale i o to, že se věci obecně dělají jinak. Dříve se jinak nakupovalo, jinak vyřizovaly věci (pošta, úřady), byla jiná nabídka mimoškolních činností, změnily se i požadavky škol apod. To, co dřív spadalo do běžné činnosti dětí (skoč do krámu, skoč na poštu), dnes není potřeba, případně se to vyřídí všechno najednou a na jednom místě (které taky už vůbec nemusí být pěšky dosažitelné), a naopak je daleko víc možností toho, co děti mohou dělat (kromě "lítání venku") - a není takový problém dopřát dítěti zájmovou činnost, která není v dosahu MHD nebo pěšky, případně časově navazuje na jinou činnost, protože je daleko obvyklejší dítěti s dopravou pomoci. Nemyslím si, že je to všechno jen negativní a z dětí rostou neschopní mamánci - zvládnou toho často víc, než bychom v našem dětství zvládli my, jen je to možná v trochu jiném směru.