Alenko, ani ne. Když něco nemáš, tak ti to nemůže chybět
. Ale ne, vážně, v dětství jsem to nějak nevnímala, protože jsem třeba u babičky měla dost kamarádů, na chalupě taky, navíc tam jezdili kamarádi od strýce a tety, ti měli děti v mém věku, takže jsem se s nimi vyřádila, ti dospělí pro mě byli jako strýčkové a tety, tykala jsem jim, byla s nimi legrace, rozhodně jsem v dětství netrpěla osaměním. No a teď v dospělém věku mám zase manželovu rodinu, tím se moje příbuzenstvo trochu rozšířilo, mám s nimi výborné vztahy, takže nějaké pokrevní rodina mě fakt nechybí.