Magrato, důvod to 100% mělo, i kdyby to byla třeba jen nuda, únava nebo špatná nálada
Na něco si dcera vzpomíná - např. jsem se po x letech dozvěděla, proč řvala kdykoliv jsme vyšly ven - prý se bála mraveneců. Tenkrát to ale nedala nijak najevo, já se vyptávala, zjišťovala, přemýšlela a nic (mravenci mě nenapadli, bydlíme na sídlišti
).
Pak si ještě vzpomněla na jednu scénu v krámě, kdy jsem jí koupila prvního nanuka a nechtěla na něm čokoládu, tak jsem jí ho vzala a čokoládu začala sundavat - ŘEV - nanuka jsem jí rychle vrátila - ŘEV - nanuka jsem jí vzala a chtěla sundat čokoládu - ŘEV, atd., pořád dokola. Čokoládu na nanuku nejí dodneška, ale po x letech mi říkala, že se tenkrát hrozně bála, že jí toho nanuka sním :-D
Na zbytek si bohužel nepamatuje, docela by mě to zajímalo