Přidat odpověď

Jo, stojíme o to - nejen já, ale asi všichni, protože také se setkáváme pravidelně jednou ročně a přijde tetička, co má přes stovku, stejně jako vzdálená sestřenka s miminem cca 3 měsíce.... Je to úžasná akce - od jistého data dělám společnou fotku, kterou e-mailem následně všem rozešleme a v příloze řadu po řadě popíšeme, kdo je kdo - díky tomuto jsem před 3 roky v Praze byla zastavena chlapem v mém věku, který vzkřikl Ahóóój a už mně drtil v náručí a olíbával. Byla jsem z toho v šoku, děsila se nějakého úchyla či násilníka a on to pouze bratránek, co na srazy leta jezdit nemohl, ale fotky dostával, takže mne poznal.... Zapadli jsme do restiny a strávili super večer povídáním.

Příští rok bude mít moje mamka SNAD devadesát a s rodinou chystáme mega setkání....

Jinak setkání se po leta (cca 25 let) odehrávala v domě mých rodičů a nikdy s likvidací následků nebyl problém. Každý se chopil něčeho - nanosilo se nádobí do kuchyně, umylo a utřelo se - domácí věděli kam, tak posklízeli a do hodiny po odchodu posledního hosta nebylo znát, že se něco dělo. Bohužel poslední setkání, které bylo byl kar po tatínkově pohřbu. Sešlo se nás asi 35, protože vzdálenější příbuzní (Bulharsko, Švédsko, Francie, Německo, Španělsko....) nepřijeli, ale když si odmyslíme důvod setkání, bylo to moc hezké.... Snad na ty devadesátiny mamky se sejdeme všichni a to počítám bude tak 55 lidí...