Přidat odpověď

Učila jsem se do poslední chvíle, protože jednak mám dobrou krátkodobou paměť, jednak nejsem schopná si učení rozvrhnout a učit se systematicky, pod stresem mi to jde o hodně líp. Plus jsem vždycky čekala na správnou chvíli, kdy se mi začne chtít učit, do té doby to nemělo cenu, protože produktivita byla mizerná. A ta chvíle přicházela v různou dobu před zkouškou, naštěstí vždycky dostatečně včas.

No a kromě toho jsem se těšila, jak budu moct předvést, co všechno umím a jak správně všechno chápu (a že mě zkoušející nakonec pochválí - asi zažité vzorce z dětství).