Přidat odpověď

Ryšulka, to samé máme se synem. Má 13 a už leze do obezity. Nevypadá vzhledově typicky jako obézní děti, ale podle výšky a váhy už tam je. Je pravda, že nemám sílu s tím nic dělat. Chvíli jsem to zkoušela, ale nebavilo mě pořád se synem dohadovat, kontrolovat ho, stát mu za zadkem. Neumím to s jídlem, syn hned tak něco nejí. Nebaví ho sport, chodí jen s klukama ven nebo jezdí na kole, ale to je málo. Dostává kapesné a utrácí to za sladkosti. A když by peníze neměl, koupili by mu něco kamarádi. Říká, že než aby si nemohl dát něco sladkého, bude radši tlustý :-( Jemu jeho tloušťka nevadí. Občas jsem na něj hnusná a mám na jeho váhu narážky. Nejsem na to pyšná, ale nemám sílu to řešit. Možná by mu stačilo víc pohybu, ale já sama jsem nesportovní typ. Manžel je zase dlouho v práci, tak pak už taky nemá sílu s ním něco podnikat. Myslím si, že z toho nevyroste :-( Mladší syn je zase drobek a hubeňour, ale u něj teď řešíme hlavně zdraví. Od února už má 5.ataku horeček, zameškává školu, musíme dohánět. Má podezření na syndrom periodických horeček, čeká nás spešl vyšetření. To už je ale mimo téma :-(