Přidat odpověď

U nás se tedy nekouřilo.Kouřil pouze dědeček na venkově,ovšem to byl veterán první světové války,kde to kouření bylo asi i o přežití.Dožil se osmdesátky.
Že by se o škodlivosti kouření nevědělo,to se tedy vědělo.Vzpomínám si,jak v sedmdesátých letech visel v lékárně letáček s textem,který končil hezkým prohlášením: Kuřte víc,těší se na vás hostinský,lékař, hrobník.
Nikdo toho ovšem moc nedbal.
Na našem maturitním večírku kouřili skoro všichni,včetně prozatímních nekuřáků.
V nemocnici byl vyhrazený prostor na kouření na každém oddělení.U nás to bylo v pokoji kolegyně,kde jsme bohužel také sloužili.Smrdělo mi to tam strašně.