Přidat odpověď

Z lidí, co kouří, je to cítit. Nemusí to být vždycky příjemné, docela dobře si pamatuju, jak bylo nepříjemné na JIPce ošetření od sestry, co se zrovna navrátila z rauchpauzy a aby toho nebylo dost, postříkala se ještě nějakou odpornou voňavkou, tak to mám stále docela živé, jak se mi zvedl kufr.
Ale NIKDY jsem se ze sebesmradlavějšího kuřáka, když nekouřil, nedusila a vlastně ani když kouřil.
Nekouřím a nepovažuju kouření za neškodné, ale militantní protikuřácké řeči mi vadí o dost víc, než že je někdo cítit cigárem.
Lidi umí smrdět všelijak a dost těch smradů je o moc hnusnějších, než tabák. Například člověk, kterému je chronicky cítit z pusy.