Přidat odpověď

U nás doma se nekouřilo, ani nepilo (pivo se kupovalo jen nealko k nedělnímu obědu), jedlo se střídmě, nekupovaly se "zbytečné" potraviny jako křupky, chipsy, sušenky... A ani tolik se to nedělalo kvůli zdraví, jako kvůli šetření a taky "slušnosti".
U kamarádky doma se kouřilo v celém bytě, víno pilo téměř denně (táta spíš pivo), cpali se výpečky z bůčku pořád dokola.
Je fakt, že celá rodina byli obézní a její rodiče jsou ve stáří v o dost horším zdravotním stavu než moji a marodit začali hned po čtyřicítce. Ale i s těmi nemocemi ještě pracují.
Já se přiznám, že mi kouření nevadí. Sama nekouřím nebo jen příležitostně, drogy tedy taky neberu, ostatní vyjmenované zlozvyky mám celkem ve velké míře Pokud nejde o prohulenou hospodu (moc už takových není), tak mi kouření i voní. A vzala jsem si kuřáka. Před časem přestal ze dne na den, ani tak ne kvůli zdraví, ale kvůli pocitu společenského vyvržení, pořád měl nutkání odbíhat někam kouřit a jak byl často ve společnosti nekuřáků, měl prostě pocit, že se sám vyčleňuje a že mu zatímco někde hulí u popelnic, utečou zajímavé informace.