Přidat odpověď

Tak já myslím že to v tomto případě není potřeba pojímat tak "rigidně", jak kolik musí být jedniček. Myslím že jde především o snahu, to bych hodnotila.

Čili pokud byla vidět dostatečná snaha, tak i když to nevyjde podle očekávání, tak nevidím nic "nevýchovného" na tom, dárek dát s tím že sice není dosažen dohodnutý výsledek, ale viděla jsem že se snažil, tak jsem se rozhodla ocenit tu snahu.
Nebylo by přece především toto hodno ocenění?
Je více záslužnější mít jedničky, když je zvládnu levou zadní a moc se pro ně nenadřu, nebo když makám ale ono to přesto nevyjde tak jak bych doufal. U známek stačí někdy stačí i málo, jedna zkažená písemka, smůla/štěstí na otázky při zkoušení.

V životě bude nakonec jedno jestli měl v té které třídě jedničky či dvojky, ale to zda umí "zamakat" když chce něčeho dosáhnout, to bud podstatné víc.