Přidat odpověď

Jako malá jsem ukradla kamarádce šatičky na panenku. moc se mi líbily a kamarádka je zrovna nehlídala. pak jsme se strašně styděla a šatičky jsem odvezla na chatu, abych nic nemusela vysvětlovat.
Jako puberťačka jse ukradla ve školní jídelně lžičku. Ani jsme ji moc nepotřebovala, ale chtěla jsem vědět, jestli to dokážu. Pak jsem si nadala, že jsem blbá, a jestli mi to stálo za to případné riziko chycení a vyhodnotila jsem kradení jak pitomost, pokud nejde opravdu o život.
Strašně mě mrzí, že při jedné návštěvě, kradly dceřiny kamarádky u nás, byly tři, nevím, která znich to byla. Dceři to bylo hodně líto, já už to tolik nehlídala, protože už mi přišly velké.