Přidat odpověď

Cito, já o fašismu v souvislosti s BV nic nepsal a ani nepochybuju, o tom, co píšeš, že ty holky, který znáš a pracujou tam, jsou úplně normální, věřím ti i příklady, který jsi tady svýho času uváděla. Nemyslím si, že u BV pracujou svině, který maj požitek z toho, uškodit někomu tím, že mu ukradnou děti (nadsázka). Ani se mi moc nezdá, že by ve spornejch případech šlo o selhání jednotlivců. Ty jsi svýho času nadhodila něco v tom smyslu, že paní Michaláková mohla mít eventuálně smůlu na svini nebo tak něco - už nemám sílu to hledat a citovat přesně, ale zkrátka nadhodila jsi právě možnost selhání jednotlivce, takříkajíc vadný součástky v systému. Nemusím se nijak nutit věřit, že mnohý lidi v BV dělaj podle svejch možností to nejlepší, co podle svýho uvážení můžou dělat, a ti zbylí dělaj alespoň to dobrý, když ne nejlepší - jak píšeš, práce jako jakákoli jiná. Stejně jako vím, že ani učitelky nechoděj do práce proto, aby schválně buzerovaly děti a občas nás rodiče, pošťačky se vskrytu nebavěj tím, že se zpožďujou dopisy a výpravčí, že se zpožďujou vlaky (mluvím o Česku, ale myslím to obecněji).

Jsem ale přesvědčenej, že i práce, vykonávaná s nejlepšíma úmyslama musí bejt třeba nezávisle kontrolovatelná a kontrolovaná, protože dobrý úmysly nejsou bohužel nikdy a nikde záruka dobrý věci. Nakonec ani fašisti (alespoň z valný většiny) nedělali to, co dělali, proto, že by měli třeba nějakej požitek z ubližování jinejm. Naopak, většina si myslela, že to všechno dělaj pro dobrou věc, nakonec v SS se služba ve vyhlazovacích táborech pokládala za náročnější než na frontě, protože v zájmu dobrý věci pro lidstvo (z pohledu nacistů) bylo nutný přestát i rozsáhlý ubližování jinejm, což nebylo snadný (esesáci se sklonama k sadismu to měli snazší, ale všichni takoví nebyli). Tím vůbec nechci naznačovat, že BV má spojitost s fašismem, uvádím to jen jako memento toho, že samotný dobrý úmysly jsou nutnej základ, ale k úspěchu dobrý věci samy o sobě nepostačujou. Člověk je živočich společenskej a z toho vyplývá i to, že většina se v chování řídívá podle určitejch vzorců, část se dokáže chovat nezávisle, ale v zájmu úspěchu dobrý věci je potřeba některejm vzorcům předcházet, a to nastavením rámce, v němž určitej kolektiv funguje.

Máš určitě Norsko moc ráda a bojuješ ze všech sil proti tomu, aby ho někdo špinil (tak chápeš hodně z toho, co se tady píše). A cítíš se pravděpodobně jako ten příslovečnej samotnej voják v poli. Tím víc pak asi máš nutkání jít až na doraz.
Myslím ale, že by se ti dařilo líp argumentovat líp, kdybys široce nepoužívala falešnou argumentaci: ty hodně generalizuješ (v případě účastníků zdejší diskuse, generalizuješ i to, co víš o Norsku a svoje zkušenosti z Česka), vytváříš příčinný vztahy u jednoduchejch asociací, připisuješ implikace (ve smyslu pokud by v případě Norska něco bylo špatně, muselo by to bejt v Česku dobře, což není). Dělaj to i jiný, dost možná i taky já, ale ono to "když vy, tak já taky" k ničemu nevede. A stejně tak, když na urážku, ať skutečnou nebo domnělou, reaguješ urážkama, jen prohloubíš odstup mezi sebou a jinejma. Možná ti to je jedno; pokud si chceš třeba jen zažít pocit, žes "jim" to nandala, jak si zasloužej, prosím. Ale to, že se někdo nesníží k urážkám, lidi cenívaj a takovým často naslouchaj.