Přidat odpověď

Vždycky jsem si říkala, když jsem četla o hrůzách během 2. světové války, a i tedy i jiných válkách, odkud se ti strašní lidé berou, ti, kteří byli schopni mučit, zabíjet, týrat, a nechápala jsem, že když byli v tu dobu, jak je možné, že v dnešní době žádní takoví nejsou, tedy ne v blízkém okolí, širším okolí, prostě kolem mě.

Ohledně otázek uprchlíků, které nikdo z nás neovlivní a můžeme jen sedět a plkat a sdělovat si své názory, je zajímavé, jak se lidi mění. Má kamarádka hltá videa, na kterých "uprchlíci" (ať jsou kdokoliv, ale dostali nálepku uprchlík) hází kameny a klacky na auta, aby je zpomalili, a jiná videa, a nerozlišuje, které jsou pravé a které jsou jen hoax (videa z jiné části světa, jiní lidé - ne "uprchlíci") a které s tím nemají žádné souvislosti, apod. a prostě se bojí atd.

A jsou lidé, kteří mají své rodiny, vedou klidný život, jsou milí a hodní, ale kdyby měli šanci, doslova by ty lodě potopili, aby schcíply ty krysy, ať si to doma dají do pořádku sami a pak přijedou (citováno). na námitku, že jsou tam i ženy a děti a ty těžko ovlivní politiku země, takové námitky se prostě neberou v potaz.

Až mě trne někdy, jak někdo, koho znám, by byl takový, viděl lidi jen jako kusy, nebo je to jen medializací? davový názor a přízpůsobenímu se? Nebo jen plkáním a kdyby došlo na činy, tak by snad změkli? Nebo jsou lidi opravdu tak nenávistní, agresivní uvntiř, a jen to vyjde najevo, kdyby měli tu šanci, tu moc? Kolikrát jsem ráda, že někteří lidi nemají "potřebnou moc", bylo by více válek apod. Ale sami, jakmile se jim něco stane, tak hledají pomoc kolem sebe?

Otázka ne/uprchlictví je natolik rozsáhlá, že ji nechci probírat, jen... věty typu "hned bych je potopisl, kdybych mohl" nebo "...zaplatit převaděči peníze, aby je zavedl zpět... " (převod stojí v přepočtu jednu hlavu 3 tisíce dolarů, pro mě to je hodně peněz, natož pro tamní lidi), mi dělají opravdu zle. Opravdu jsou takoví lidé tak krutí, nebo kdyby došlo na lámání chleba, viděli by lidi a ne jen tečky na fotce v novinách?