Chápu tě... vracím se po mateřské, firma, kde jsem byla předtím skončila... obesílám firmy, odpovídám na inzeráty, chodím po pohovorech a v nejlepším případě mi přijde mail, děkujeme, byla jste skvělá, ale našli jsme lepšího uchazeče
ještě častěji ani to, prostě ani neodpoví...je to deprimující, přitom pokaždé, když přijde řeč na děti, zdůrazním, že mám funkční hlídací babičku, že starší děti jsou soběstačné (popravdě nevím, jestli jsou právě děti ten důvod, pro o mne není zájem)... už si připadám neschopná a chce se mi hledat čím dál míň... vím, zkouším to teprve měsíc a kousek, ale je to depresivní... občas se přistihnu, že už se mi prostě ani nechce odpovídat, že to stejně nemá cenu... přitom se celou dobu hlásím na pozice, pro které mám veškeré předpoklady, které jsem zastávala před a mezi dětma... nevím, kde dělám chybu, pokud jsem se ptala zpětně po jednom pohovoru u holky z personálky, odpověděla, že prostě nás bylo víc, přijali mladší, bezdětnou... což nepochopím, očekávala bych, že ta jim odejde spíš brzo na mateřskou...
omlouvám se za dlouhý příspěvek, nějak mě zrovna tohle téma dostalo, tím, že ho aktuálně sama prožívám...