Přidat odpověď

diskutérko,

já chtěla učit už jako prvňáček. Na druhém stupni jsem se pak začala odklánět k přírodním vědám, na střední jsem o učitelství opět uvažovala, ale chtěla jsem jen a pouze na první stupeň a tam bylo jasné, že přes přijímačky z hudebky neprojdu. Tak jsem se vrhla naplno do ekologie, která mě bavila, v kombinaci s technikou, která mi šla...

No a během VŠ jsem doučovala, vedla kroužek na ZŠ, a když mi pak ředitelka na té ZŠ nabídla místo na zástup, byla jsem "jasná"...věděla jsem, že to je ono, našla jsem se ve výuce fyziky, současně jsem učila i na tom prvním stupni, takže má láska se prohloubila, i když stále byla kvalifikačně nedostupná. Pak jsem si dodělala to ped. minimum (a rozhodně to nebylo špatné, ale chce to vybrat dobře školu, mně se osvědčila UHK).

Pak jsem tedy 2 roky učila jako kvalifikovaná na 2. stupni a po dalších letech doma jsem se začala zajímat o práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a začala dělat tu specku. Původně jsem myslela, že mi to stačí i na ten první stupeň, ale když se ukázalo, že ne, hledala jsem dál a našla.

Díky tomu se mi podařilo obejít tu hudebku a ano, cítím se znevýhodněna tím, že neumím hrát na klavír a hudebka mi obecně dává nejvíc zabrat i na přípravách, ale jsem tam, kde jsem chtěla být, a snad v tom nejsem úplně marná.