Přidat odpověď

Co je špatného na tom, když někdo založí diskuzi o způsobu svévo stravování, napsat mu svůj názor? To už je fundamentální prosazování svého názoru? Jídlo je náboženství a kdo do sebe bez rozmyslu hází, co mu přijde pod ruku, tak ten se ochuzuje o jednu zásadní složku kvalitního života. Souhlasím s tím, že označovat jídlo jako sračky, není správné ani u potravin, které jsou narvané konzervanty, mají z nutričního hlediska nulovou hodnotu, nebo při pravidelné konzumaci způsobují obezitu a jiné zdravotní problémy, přímo před osobou,která takové jídlo jí a chutná jí. Ani není správné někoho nutit, aby přijal moje pravidla stravování. Ale pokud se dotyčný pustí do debaty o tom, jak je jeho stravování cool (jím vše a nečtu složení) a všichni, co jídlo řeší, tak jsou snobi, tak svůj názor budu hájit. Stejně tak budu reagovat na poznámku při společném jídle, že jsem taková a maková, když něco nejím (protože to prostě považuju za chuťově odporné a z hlediska kvality za škodlivé). A opravdu si myslím, že jsme to, co jíme, a že tělo pozná, jestli jí průmyslově zpracovanou a upravenou potravu nebo potravu přirozenou bez chemických látek, které ji konzervují. Stejně tak poznám, jestli mi do sklenice naleje někdo petkovou lahev s vodou, vodovodní nebo vodu z pramene, co v té petce nestála rok. Část svého času věnuju tomu, abych zjistila, jak jídlo na mě působí, jak poznat kvalitní potravinu, takže mě naštve výsměch někoho jiného, že se zabývám kravinama, když řeším konzervanty apod. To je stejné, jako s těmi sračkami, jen opačně.