Přidat odpověď

Ano, všechny organismy jsou stavěné na to, aby určitou míru nepohodlí a odchylku od optima kompenzovaly. A když ta míra přeteče, přijde nemoc.

Líbí se mi a dává mi smysl názor, podle kterého nás příroda vyrobila tak, že když jsme se ocitli ve stresu - v situaci ohrožení, uvedly se do chodu určité mechanismy, vyplavil se adrenalin, přísun krve a kyslíku se nasměroval do mozku a svalů, prostě bylo dočasně odstaveno to, co nebylo v tu chvíli nezbytně nutné k útěku či útoku, tedy k zachování života a zdraví. Takové trávení může chvíli počkat, než se ohrožený jedinec dostane do bezpečí nebo útočníka zničí. Ale dnes jsme vystaveni jinému druhu stresu. Dřív to bylo krátkodobé ohrožení vysokého stupně, dnes je to trvalé ohrožení nižšího stupně, neustálý plíživý stres, často pod prahem vědomí... a tak orgány, které "mohou chvíli počkat" dlouhodobě strádají, až třeba chronicky onemocní. Evoluce totiž zatím nestihla naše stresové obranné mechanismy předělat...